Ahoj, jmenuji se Martin a svoji stáž si užívám v thajském Bangkoku.

Většinu času trávím v královské nemocnici na oddělení kolorektální chirurgie, kde se pod dohledem místních chirurgů učím nové vědomosti i dovednosti.

Ve volných chvílích podnikám výlety na zajímavá místa nejen Bangkoku, ale i celého Thajska.

Thajsko mohu vřele doporučit. Všichni jsou tu příjemní a usměvaví a životní náklady jsou zde nižší, než u nás doma.

Jsem na stáži v ČLR, konkrétně v Shenyangu, tedy městě na severu Číny s 8 miliony obyvateli.

Nemocnice se anglicky jmenuje The First Hospital of China Medical University a od lékařů po uklízečky zaměstnává 10 000 lidí. Na jednoho lékaře tu denně připadá až 100 pacientů a především ráno bývá nemocnice přeplněná.

Primárně trávím čas v laboratoři při plicním oddělení, nicméně často bývám i na plicní klinice, kde mi lékaři ukazují zajímavé případy a učí mě najít onemocní na RTG snímcích. Taky mě využívají pro korekturu jejich anglických prací, protože zde v Číne anglicky moc neumí.

I přesto se člověk všude domluví pantomimou a pomocí překladače, čemuž napomáhá i to, že jsou tu lidé ochotní a snaží se vždy pomoct. Každodenní život se zde točí kolem práce, kde tráví v podstatě celý den, a taky jídla, což je jejich nejmilejší volnočasová aktivita a má pro ně veliký význam.🍜🥘

Já osobně mám radši turistiku, a tak s ostatními stážisty jezdíme po okolních městech, plážích a horách. Města bývají čistá a upravená a ano, je tu horší vzduch jak v Ostravě.

Svoji stáž jsem strávila v Portu v Hospital São João’s na oddělení pediatrie. Díky tomu, že jde o centrální a zároveň největší nemocnici v severním Portugalsku, tak jsem se mohla setkat s různým spektrem pacientů od novorozenců až po adolescenty. Některé dny jsem navštěvovala oddělení, jindy jsem trávila čas na ambulanci, kde se mi střídala endokrinologie, gastroenterologie, plicní a nefrologie.
Lékaři byli vždy ochotní se mi věnovat a předat své zkušenosti. Celkově v nemocnici panoval klid, dobrá nálada a žádný stres.

Ve volném čase jsme hodně cestovali, trávili čas na pláži nebo někde v přírodě. Portugalci si pro nás nachystali program na každý den. Mohli jsme tak objevovat zdejší pláže, okolní města, zajít na hodiny surfu nebo slézat ferratu a vyzkoušet si canyoning v národním parku. Večer jsme si užívali západy slunce a neskutečnou večerní atmosféru Porta. Samozřejmě nesměla chybět prohlídka vinných sklepů a ochutnávka portského vína.

Pro svoji stáž jsem si vybral slovinské hlavní město Lublaň a byla to ta nejlepší volba. Stal jsem se součástí velké skupiny studentů z celého světa a díky pracovitosti místní pobočky IFMSA jsme se nikdy nenudili.

Praxi jsem absolvoval na hematologickém oddělení tamější nemocnice. Všichni lékaři i sestry na oddělení byli velice milí a ochotní se mi věnovat. Díky tomu, že lublaňská nemocnice je největší hematologické centrum ve Slovinsku, měl jsem možnost vidět mnoho zajímavých a vzácných případů. Podíval jsem se také do laboratorní části oddělení a na oddělení s pacienty po transplantaci kostní dřeně.

Ve volném čase byl pro nás připraven bohatý program – praktické workshopy o práci s ultrazvukem a antibiotické rezistenci, piknik, večer s karaoke, projížďka na paddleboardech, bowling a občas i nějaká ta párty. Na víkendy jsme měly naplánovány výlety po nejzajímavějších místech Slovinska. Navštívili jsme národní park Triglav a Postojnské jeskyně, vyzkoušeli jsme si rafting a canyoning na řece Soče, prozkoumali jsme přímořské městečko Piran a na náhorní plošině Velika Planina jsme si prohlédli pastýřskou osadu a ochutnali tradiční pochoutky místních pastevců.

Pokud se tedy chcete něco přiučit, poznat spoustu nových lidí ze všech koutů světa a procestovat rozmanitou zemi s krásnou přírodou, Slovinsko Vám tohle všechno může nabídnout!

Stáž v Rize jsme si s Kristýnou maximálně užili, zejména díky skvělému kolektivu lidí, kteří se sjeli téměř z celého světa.

Riga není na hlavní město nějak obzvlášť velká a tak cestování do nemocnice nebyl problém. Hlavní město Lotyšska má krásné malé historické centrum a snaží se smazat zločiny, které na něm spáchal Sovětský svaz.

Víkendy jsme strávili zejména cestováním. A to do obou sousedních hlavních měst – Tallin a Vilnius, nebo na pláž, na kterou se dá dojet bez problému MHD nebo vlakem, ale Jadran nečekejte.

Stáž nás mnohé naučila, ale určitě by bylo co zlepšovat. Social program buď nebyl, nebo byl dosti chaotický. To vše ale vyvážila naše skvělá skupina a fakt, že jsme si téměř všechno ve výsledku výborně zařídili sami. Celkově výměnu hodnotím jedině kladně a na měsíc v pobaltských státech nikdy nezapomenu.

Stáž v Lisabonu! To je něco, co by měl absolvovat každý volnomyšlenkářský student medicíny, který miluje cestování a hektolitry sangrie, avšak zároveň od stáže očekává to, že se něco naučí a něco málo si zkusí.

Stáž jsem absolvovala na oddělení ortopedie a nemohla jsem si vybrat lépe. Měla jsem velké štěstí na školitele, kterým byl přímo pan primář. Ten se mi plně věnoval, kreslil mi pro lepší pochopení obrázky a překládal mi do angličtiny přímo před pacienty. Dostala jsem se i k asistencím, za což jsem byla nejvděčnější na světě. Medicína se tu ale dělá úplně jinak, než jsme zvyklí z našich nemocnic. Zdálo se mi, že zdejší doktoři razí heslo: “Hlavně klídek, pacienti nám nikam neutečou”. A tak jsme začínali operovat třeba až kolem deváté až půl desáté, potom, co se všichni dobře vyspali a v nemocniční kantýně se společně nasnídali. Na druhou stranu, všichni byli neskutečně pozitivní a ochotní, tak si vyberte.

Další bod, na který musím chrlit superlativy, byli portugalští LEO a CPs. Dělali pro nás první poslední, namysleli nám báječný national i local social program, plný výletů a sportovních aktivit. Takže jestli si chcete vyzkoušet surfing, nebo vidět v oceánu skákat delfíny, Lisabon je jasná volba.😊